ROCKPOINT TRAIL RUNNING CAMP - RAKOUSKO | SportTester.cz

O tom, že vyrazíme s Rock Pointem do Rakouska jsem začal uvažovat hned po tom, co Honza Krabec (organizátor a atletický trenér) na běžeckém kempu na Zadově zmínil myšlenku nové podoby kempu, kam by se dalo jet s celou rodinou. Doplnil to fotkami nádherných alpských kopců a tak, když přišlo na přihlašování, nebylo co řešit. Vyrazili jsme s manželkou a osmiletou dcerou už o dva dny dříve, tedy v pondělí, abychom si Rakousko užili a na běh se samozřejmě lépe aklimatizovali. Naším cílem bylo malebné alpské městečko Hinterstoder.

Ubytovali jsme se na stejném místě, kde se bude konat kemp. Hned v pondělní den v podvečer jsme ještě stihli procházku k vodopádu Steyer.

Úterý jsme využili na výlety po okolí a navštívili např. úchvatnou soutěsku Dr. Vogelgesang poblíž městečka Spital am Pyhrn.

Ve středu dopoledne, ještě než dorazili účastníci kempu, jsme okoukli samotný Hinterstoder, kde se konala místní tradiční sláva – Spanilá jízda traktorů. Traktory nás následovaly až na mezistanici lanovky na Schafkogel. Rakouské folklorní písně se mezi kopci nesly opravdu “široko daleko”. Na druhé vyhlídce Schlafkogel jsme se hodlali pokochat výhledy, ale počasí nám nepřálo a šedivé mraky zahalovaly okolní vrcholy.

Obešli jsme průzračné umělé jezero, ve kterém se prohánělo snad na tisíce pulců a několik pstruhů a po krátkém obědě jsme se vrátili zpět. Odpoledne začínal Rock Point Trailrunning kemp.

Počasí bylo perfektně naplánované a s příjezdem prvních účastníků se ukázalo sluníčko a vydrželo po celou dobu běžeckého kempu. U penzionu Alpenrose vyrostl stan Rock Point Trailrunning Station, ve kterém bylo možné zapůjčit k otestování boty, běžecké batohy/vesty, hole nebo kompresní návleky. Nejel jsem na kemp s cílem testovat či vybírat nové boty, ale výběru značek Dynafit, Hoka One One, Inov8 a Salewa nešlo odolat. Během kempu jsem vyzkoušel několik párů bot, kompresní návleky i dva různé běžecké batohy. Na pozdní odpoledne byl naplánovaný první seznamovací výběh. Pod vedením Honzy Krabce a Tomáše Bystřického jsme vyrazili na první zahřívací výklus podél řeky, vodopádu a pak táhlým stoupáním na nedaleký Poppenberg.

Po návratu nás čekala večeře a oficiální zahájení kempu. Poté následovala prezentace tras a organizační plán na následující den. Utvořili jsme tři skupiny podle toho, jak se kdo cítil a jaká verze plánované trasy mu vyhovovala. První skupina vyrazila na značený Dolomitensteig, který začíná na konci údolí za Hiterstoderem. Druhá skupina zkušenějších běžců si trasu Dolomitensteig ještě trochu prodloužila a třetí skupina vytvořena pěšími včetně dětí vyrazila údolím řeky k chatě Polsterlucke.

Někdy bylo potřeba překonávat i velmi nečekané překážky. Někomu se do cesty postavila kráva, jinému skála. Nicméně všichni byli odměněni nádhernými panoramaty.

Zatímco běžecká část výpravy rozebírala techniku na závěrečné občerstvovací stanici, s dětmi jsme vyrazili pro večeři. V křišťálově čistých sádkách se proháněli spousty pstruhů a děti si jejich chytání moc užívaly. Odměnou byla skvělá a chutná večeře.

Sraz všech skupin byl v relaxačním parku s Kneipovým chodníčkem. Voda byla mrazivě ledová a tak přišla běžcům vhod.

Příjemně zregenerovaní jsme se vrátili na penzion. Po večeři následovala prezentace fotek a videí z proběhlého dne od účastníka Martina a pak také plán na další den. Každé ráno začínalo pravidelným protažením s Vendy.

Poté jsme vyrazili směr Schafkogel a dále na vrchol Schrocken.

Na mezistanici lanovky jsme se rozdělili. Část startovala již odtud a část výpravy pokračovala lanovkou na horní stanici. Sraz byl u křišťálově čistého jezera rámovaného nádhernými panoramaty.

Po krátkém zastavení následovalo ostré stoupání na Schrocken, které bylo proložené ferratou.

Na vrcholu mohli všichni okusit běh po hřebeni spojený s nádhernými rozhledy na okolní hory.

Při cestě zpět jsme se patřičně občerstvili v horské chatě u jezera a vychutnali krásy místní přírody. V samotném Hinterstoderu jsme pak zamířili na místní koupaliště, kde jsme s Vendy relaxovali a lehce protáhli celé tělo. Nesmím zapomenout ani na dětskou a chodeckou část, která nás doprovodila až na Schafkogel.

Následující den jsme měli v plánu výlet do Wurzeralmu. Ráno jsme se auty přesunuli k zubatce, která nás vyvezla až na začátek tras do malebného údolíčka.

Zde jsme se opět rozdělili na turistickou a dvě běžecké skupiny. Od jezera jsme vystoupali na první vrchol Rote Wand a pak pokračovali až k chatě Dumlerhute.

Turistická část expedice zatím zahájila výstup na druhý vrchol Stubwieswipfel. Kdo měl z běžců chuť dobít i druhý vrchol, potkal se tam s turistickou skupinkou. Hlavně pro děti, to byl celkem náročný výstup, ale všechny ho zvládly skvěle.

Únavu z celého dne jsme rychle setřásli v nedalekém přírodním biotopu. Děti obsadily pirátskou loď a z vody se jim vůbec nechtělo.

Poslední den nás po ranním protažení a sbalení věcí čekal krátký výběh kolem řeky k chatě Polsterlucke, který si někteří rychlíci zpestřili a prodloužili několika neplánovanými odbočkami. Po běhu opět následovalo osvěžení v bazénu a postupný odjezd domů.